|
Česká republika vloni vyvezla 4310 tun chmele do zahraničí
V roce 2010 bylo vyvezeno 4310 t chmele do zahraničí. Od roku 1998 byl český chmel vyvezen přímo z České republiky již do 78 zemí celého světa a největší podíl vývozů směřoval již tradičně na území Japonska. Pokračoval trend snižování dovozu.
Chmel z České republiky byl v roce 2010 vyvezen v množství 4310 tun, tj. o 166 t více než v roce 2009. Meziročně došlo k navýšení exportu do Japonska o téměř 40 t chmele. V loňském roce také pokračoval trend snižování dovozu chmele resp. chmelových produktů. To svědčí o stále vysoké oblibě českého chmele jak u obchodních partnerů v zahraničí tak v tuzemsku. „Není překvapením, že český chmel se užívá zejména do kvalitních, prémiových značek piv s vysokým renomé. Tyto značky v drtivé většině bývají pilotními, chcete-li hlavními značkami daných pivovarů“ říká Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele. Jistým pozitivním aspektem je trend snižování dovozu chmelových produktů ze zahraničí. Avšak je zde nutné poznamenat, že leč se dovoz snižuje, stoupá také koncentrace hořkých látek v těchto upravených chmelových produktech. Celkem se dovezlo přibližně 355 tun chmelových produktů, z toho téměř polovinu zaujímají právě produkty s vysokou koncentrací (extrakty). V případě dovozů hlávkového chmele, např. z Ukrajiny nebo Polska se jedná o dovoz chmele na zpracování a následný vývoz.
Zahraniční obchod s chmelem tedy znamená pro Českou republiku kladné aktivní saldo s hodnotou převyšující 760 mil. Kč a tak tvorba hrubého domácího produktu státu! Oproti roku 2009 hodnota vyvezeného chmele klesla o několik desítek milionů korun, což je bohužel neblahý vliv posilování české měny. Jestliže se na konci roku 2009 pohyboval kurz CZK/EUR přibližně 26,4 Kč na konci roku 2010 to již bylo jen 25,3 Kč. Tento trend bohužel pro vývozce a potažmo chmelařský obor pokračuje i v roce 2011 a nyní se pohybuje 24,2 Kč/EUR.
Český republika má od roku 2007 zapsán Žatecký chmel v rejstříku chráněného označení původu, kterou získala vůbec jako první nejen na našem území ale také v euro zóně. Více informací o označení naleznete na www.zateckychmel.eu
Největší část chmelových výrobků (chmelové granule typu 90 a typu 45) byla opět vyvezena do Japonska, a to 1830 t. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory jsou největšími odběrateli českého chmele, kteří odebírají až 42,5 % české úrody chmele exportované do zahraničí. Trend zvyšování vývozu je do Vietnamu. V porovnání s třemi roky nazpět jde o markantní nárůst.
TOP 10 destinací českého chmele roku 2010
1. Japonsko – 1830 t
2. Německo – 1064 t
3. Čína – 505 t
4. Rusko – 243 t
5. Vietnam – 144 t
6. Velká Británie – 91 t
7. Itálie – 84 t
8. JAR – 60,5 t
9. Belgie – 46,5 t
10. Finsko – 36 t
Meziroční změny TOP 10 destinací českého chmele roku 2009/2010
destinace
|
Změna (t) |
| 1. Japonsko – 1793, 1 t |
36,9 |
2. Německo – 947,8 t
|
116,2 |
3. Čína – 432,2 t
|
72,8 |
4. Rusko – 257,4 t
|
-14,4 |
5. JAR – 127,1 t
|
-66,6 |
6. Vietnam – 94 t
|
50,0 |
7. Belgie – 84,9 t
|
-38,4 |
8. Velká Británie – 60 t
|
31,0 |
9. Indie – 58,1 t
|
-26,2 |
10. Spojené státy – 53,4 t
|
-31,6 |
Mezi další významné odběratele českého chmele patří Peru, Polsko, Kolumbie, USA, Nový Zéland, Ukrajina, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko.
Celní statistika také ukázala novou destinaci českého chmele a to Kyrgystán. Rozšířila tak celkový počet zemí, kam se český chmel od roku 1998 vyvezl na 78. Tento fakt ukazuje, že i přes současnou světovou situaci je stále zájem o kvalitní český aromatický a jemně aromatický chmel a má silný potenciál významného jména a postavení v pivovarském průmyslu. Lze říci, že každý rok přibývá nová destinace našeho „zeleného zlata“.
Z pohledu pivovarů a pivovarských skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarské skupiny ABInBev , SABMiller, Heineken.
Základem kvality českých a kvalitních piv je český chmel
„Pro české spotřebitele piva a také české chmelaře je velmi pozitivní, že chmelení českých piv je stále vysoce nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,2 g alfa hořkých kyselin na 1 hl piva. Celosvětová dávka chmele při chmelení se pohybuje mezi 4,0 -4,1 g alfy/hl a bohužel má klesající tendenci nebo například dávka chmele v Asii se pohybuje jen mezi 1,5 – 2 g alfy/hl“, zdůraznil Michal Kovařík tajemník Svazu pěstitelů chmele. „Vyšší obsah chmele v pivu je také jedním z typických znaků českých piv, který zaručuje jejich vysokou oblibu a je jen škoda, že některé české pivovary se důrazněji nehlásí k chráněné značce české pivo, která vedle deklarace tradiční výroby českých piv zaručuje užití českých surovin, tj. také českého chmele v nejméně 30 % podílu hořkých látek“ dodává. |
České aktuality 
