Tisková zpráva - 17.4.2012

BrauBeviale 2023

Navštivte nás v hale č. 1, na stánku 550

Home

České aktuality

Zahraniční obchod s českým chmelem znovu dosáhl kladného salda

Čeští exportéři vloni vyvezli celkem 4.026 tun českého chmele do více jak padesáti zemí světa. Za posledních patnáct let tak český chmel spatřil již téměř osm desítek destinací. Největším odběratelem českého chmele je stále Japonsko následované Německem, Čínou nebo Ruskem. Dovoz chmele stagnoval. Přes nepříznivé období na světovém trhu je český chmel stále konkurenceschopný.

Český chmel je bezesporu exportní komoditou našeho agrárního sektoru. Téměř tři čtvrtiny celkové úrody je každoročně určeno pro vývoz. V roce 2011 byl export realizován ve výši 4.026 tun chmele. Z toho 3.120 tun ve formě pelet. Zbylá část pak ve formě sušeného lisovaného chmele. Navzdory situaci na světovém trhu, ekonomické situaci a loňskému poklesu pěstitelských ploch, dosáhl vývoz velice podobných hodnot jako v předešlém roce. "Stále významnější, vedle tradičních odběratelů, jsou asijské trhy. Škoda jen, že i přes stoupající produkci piva na těchto trzích, zde dosahuje průměrná dávka chmelení jen maximálně do dvou gramů na hektolitr piva", říká Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele České republiky.

Již od nepaměti se užívá český chmel zejména do kvalitních prémiových značek piv s vysokým renomé, která jsou vlajkovou lodí pivovarů.

Dovoz chmele v loňském roce stagnoval. Většina celkového dovozu byla realizována z Německa nebo Polska. Část dovezeného chmele, zejména v hlávkové formě, je po zpracování následně dále vyvážena.

Zahraniční obchod chmelem opět zaznamenal kladné saldo, které dosáhlo hodnoty 616 mil. Kč. Český chmel tak pro ČR znamená posílení hrubého domácího produktu a rovněž zmírnění záporného salda agrárního zahraničního obchodu, který v loňském roce dosáhl 34,7 mld. Kč. Hodnota vyvezeného chmele klesla o několik desítek milionů korun a byla ovlivněna jak nepříznivou ekonomickou situací, tak také nerovnými podmínkami v dotační politice EU. Výsledek rovněž ovlivnil vývoj kurzu eura vůči naší měně, zejména v první polovině loňského roku.

Česká republika má od roku 2007 zapsán Žatecký chmel v rejstříku chráněného označení původu, kterou získala jako první nejen na našem území, ale také v euro zóně. Více informací o označení naleznete na www.zateckychmel.eu

Největší část chmelových výrobků (chmelové granule typu 90 a typu 45) byla opět vyvezena do Japonska, a to 1.200 t. Všechny významné japonské pivovarské odebírají český chmel. Z celkového pohledu odběratelé z Asie nakupují téměř polovinu české úrody chmele exportovanou do zahraničí.

TOP 10 destinací českého chmele roku 2011

1.    Japonsko – 1.200 t
2.    Německo – 897 t
3.    Čína – 847 t
4.    Rusko – 354 t
5.    Belgie – 99 t
6.    Vietnam – 86 t
7.    Velká Británie – 80 t
8.    Jihoafrická republika - 45 t
9.    Itálie – 44 t
10.    Peru – 41,5 t

Pořadí deseti největších odběratelů českého chmele se poměrně změnilo, avšak Japonsko spolu s Německem, Čínou nebo Ruskem zůstávají předními odběrateli. Mezi další významné odběratele českého chmele patří Slovensko a Indie (38,5 t), Finsko (36 t) nebo USA, Austrálie, Ázerbajdžán, Uzbekistán a další.

Portfolio zemí kam je český chmel vyvážen ukazuje, že navzdory složitému trhu je stále zájem o kvalitní český aromatický a jemně aromatický chmel, který má silný potenciál významného jména a kvality v pivovarském průmyslu.

"Prakticky všechny největší pivovarské skupiny na světě jsou odběrateli našeho zeleného zlata", dodává Kovařík. Vysoký obsah chmele v pivu je také jedním z typických znaků českých piv. To zaručuje jejich vysokou oblibu a je jen škoda, že některé české ale také zahraniční pivovary se důrazněji nehlásí k užívání českého chmele s tradicí kvality.

Založeno na Joomla!, Design: Lukas Hajek - Imemine, Template:Free Joomla 1.5 Theme,Valid XHTML and CSS.