ČeštinaEnglish


Banner
Banner
Home České aktuality Tisková zpráva 21. 12. 2017
Tisková zpráva 21. 12. 2017 PDF Tisk Email

 

Sklizeň chmele 2017


Chmel byl pěstován na výměře 4 945 ha a při veškeré péči chmelařů o svoje porosty o úrodě výrazně rozhodlo počasí.
Po mrazivém lednu a teplejším březnu byly brzo zahájeny jarní práce. Dubnové ochlazení zastavilo vegetaci chmele a posunulo zavádění chmele do druhé poloviny května a způsobilo pěstitelům potíže s obstaráváním pracovních sil na potřebné termíny. Suchý květen a červen a červnová vedra vedly k brzkému zakvétání chmele a zastavení dlouživého růstu, aniž chmel dosáhl stropu chmelnic. Byla na obzoru slabá sklizeň.
Oteplení  ke 30 °C  na konci května způsobilo krupobití v Úštěcké oblasti se škodou na výměře cca 60 – 100 ha v rozsahu 80-100 % poškození. Významné škody vichřicemi a kroupami se letos chmelnicím naštěstí vyhnuly.
Velkým přínosem byly dešťové srážky na počátku srpna a kolem Vavřince. Květ nasazený od spodku keřů dobře odrostl a uzavřel se. Podle údajů ÚKZÚZ čeští pěstitelé v letošním roce sklidili 6 797 tun chmele. V průměru bylo dosaženo výnosu 1,37 t/ha. I když je dosažený výnos o 0,24 t/ha nižší oproti loňskému velmi úrodnému roku, sklizeň lze hodnotit jako mírně nadprůměrnou.
Nejvyššího průměrného výnosu letos dosáhli pěstitelé v oblasti Úštěcko, 1,54 t/ha, na Tršicku 1,44 t/ha, v největší chmelařské oblasti Žatecko bylo dosaženo výnosu 1,34 t/ha.
Nejrozšířenější odrůdou pěstovaného chmele v ČR je Žatecký poloraný červeňák z kategorie jemných aromatických chmelů. Byl pěstován na výměře 4 317 ha a dosáhl produkce 5514 t. Kvalitativně je chmel zdravý, čistý,  s obsahem alfa hořkých kyselin kolem 3 %.

Plocha chmele vzrostla počtvrté v řadě vlivem trvající poptávky po českém kvalitním jemném aromatickém chmelu, bez kterého se dobré pivo neobejde. Zvyšování plochy chmelnic a budování technologií pro pěstování a sklizeň chmele si bezpodmínečně žádá investiční zdroje. Bohužel, v loňském třetím ani v letošním pátém kole příjmu dotačních žádostí v Programu rozvoje venkova neuspěla celá řada pěstitelů. Letošní úspěšnost chmelařských žádostí dosáhla pouhých 5 %.

 

Snahou pěstitelů chmele je uspokojovat poptávku po jemném aromatickém chmelu, ale při své činnosti se stále setkávají s nutností řešit nedostatek pracovních sil zejména při jarních pracích. O tuto práci nemají nezaměstnaní lidé zájem, i když na slavnostních dožínkách v Praze na Letné, kde měli pěstitelé chmele svůj stánek, návštěvníci vzpomínali na krásné chvíle, které na chmelu prožili, a rádi se opět seznámili s odrůdami chmele, které na stánku byly představovány. Účast na chmelových brigádách však byla součástí školní výuky. Dnes se pěstitelé chmele spoléhají na zahraniční pracovní sílu zejména z Ukrajiny, a to i přes problémy s vyřízením povolení k práci v ČR na zastupitelských úřadech v Kyjevě či Lvově. České chmelařství nabízí zájemcům možnost uplatnění a výdělku na jaře (zavěšování a zapichování chmelovodičů a zavádění révy), při sklizni (obsluha česaček, sušáren, traktoristé) i celoročně v podobně stálého zaměstnání, a to ve chmelařských okresech Louny, Rakovník, Litoměřice, Mělník, Kladno, Olomouc nebo Přerov.

 

Pro udržení zdravého růstu chmele, jeho ochranu před škůdci a chorobami je nutné používat chemické ochranné prostředky. Evropská unie stále tlačí na přehodnocování vhodných účinných látek na ochranu chmele a snižování limitů jejich dávek.

 

V posledních letech se stále více projevuje nedostatek srážek v rozhodujícím období růstu chmele. Pro budování závlahových systémů však chybějící zdroje závlahové vody, které budou velmi významným prvkem v udržitelnosti pěstování chmele na našem území. Pěstitelé chmele podporují záměry vybudování zdrojů závlahové vody ve chmelařských regionech, zvláště pak na Žatecku a Rakovnicku. Takové záměry musí mít jasnou prioritu v přístupu politické reprezentace a všech dotčených státních institucí.

 

Světová plocha chmele podle Ekonomické komise Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele (I.H.G.C.) v letošním roce vzrostla na 57.839 hektarů a bylo sklizeno přibližně 115 tisíc tun chmele s produkcí alfa hořkých látek 11 tisíc tun. Vlivem růstu plochy a vyšších výnosů je meziročně světová sklizeň vyšší o 5,5 %.


Nejvíce aromatického chmele (včetně odrůd s označením flavour hops) je nadále pěstováno v USA. Česká republika zastává pozici třetí největší pěstitelské země světa a je největším producentem jemně aromatického chmele na světě. Žatecký poloraný červeňák je nejrozšířenější jemně aromatickou odrůdou na světě.


Produkce chmele v České republice v letech 2003 - 2017

graf1

 

Plocha, produkce a produkce alfy ve světě v letech 2003 – 2017

  graf2

 
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner

Založeno na Joomla!, Design: Lukas Hajek - Imemine, Template:Free Joomla 1.5 Theme,Valid XHTML and CSS.