Svaz pěstitelů chmele, který sdružuje přes 95 % všech producentů chmele v České republice, si dovoluje reagovat na některé výstupy v médiích týkající se zdražovaní piva z důvodu rostoucích cen surovin, tedy rovněž zmíněného chmele.

Jelikož poslední čtyři roky byly ve znamení nadvýroby a ekonomické recese, pěstitele chmele citelně ovlivnil tlak na pokles výrobních cen. V některých případech až na samotnou hranici rentability. Čeští producenti na tento stav museli reagovat výrazným snižováním nákladů a útlumem investic, ale i snižováním pěstitelských ploch chmele. V těchto letech byl také tlak na odklad dodávek do příštích let. Některé pivovary se v rámci své politiky snaží vyjít producentům co nejvíce vstříc. Této spolupráce s odběrateli si čeští pěstitele velice váží. V letošním roce sice dojde k meziročnímu poklesu výroby chmele z důvodu nepřízně počasí (vymrznutí, sucho), avšak je nutné zdůraznit, že veškerý vypěstovaný chmel je smluvně pokryt v rámci dlouhodobých smluv. Pro porovnání, současná výše pěstitelských cen je bohužel stěží na úrovni počátku devadesátých let.

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se pokles ploch chmelnic zmírnil a celková sklizňová plocha chmele v ČR je v roce 2012 – 4.366 ha.  "Plocha oproti loňsku klesla o 266 hektarů. Nejvíce byla snížena plocha Žateckého poloraného červeňáku v Žatecké oblasti a to o 114 hektarů. V oblasti Úštěcké ubylo 61 hektarů a v oblasti Tršické 59 hektarů této jemné aromatické odrůdy. I přesto zaujímá stále odrůda Žateckého poloraného červeňáku  87 %  z celkové výměry chmele České republiky." uvádí Vladimír Barborka, vedoucí oddělení chmele ÚKZÚZ. Výsaz nových rostlin v roce 2011 byl proveden na 91 ha, tj. 2,1  %. "Nízká plocha výsazu je bohužel dána vlivem vysokých sklizní z předešlých let a promítla se až v letošních statistikách", dodává Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmel ČR. Přibližně na 47 ha je pěstován chmel na nízkých konstrukcích.