Rok 2010 se vyznačoval především poměrně dlouhou zimou. Jarní práce proběhly bez větších problémů. Neobvyklý průběh počasí ovlivňoval letošní vegetaci již na jaře. V květnu pak došlo k poškození 204 ha kroupami, z toho přibližně 35 ha bylo poškozeno z více jak tří čtvrtin. Následně v červenci chmelaři vzhlíželi k nebi při dlouhé periodě tropických veder. Srážky přišly v hodině dvanácté a následně téměř do sklizně neustávaly. V některých oblastech spadlo množství srážek vysoko nad třicetiletým průměrem. Průběh letošního počasí tak ovlivnil i termín sklizně. Většina pěstitelů byla nucena termín o několik dní posunout. I sklizeň provází nepřízně počasí v podobě vysokých úhrnů srážek a lokálních poškození konstrukcí chmelnic, na kterých ještě chmel nebyl sklizen.

Sklizeň chmele v ČR začala již 16.8 a to na Dobroměřicku. Ke konci týdne a zejména v následujícím týdnu od 23.8 začala sklizeň u všech pěstitelů. Dokončení sklizně se u většiny pěstitelů předpokládá v prvním zářijové dekádě. Práce u hybridních odrůd se protáhne o něco déle.

Předběžné výsledky sklizně chmele

Pěstitelé se při letošní sklizni chmele potýkají se špatným počasím. Před samotnou sklizní v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek došlo k padnutí 10 ha chmelnic. Výnos nelze jednoznačně předpovědět jelikož jsou informace o pěstitelích mající malý i vyšší výnos. Nyní se sklizeň nachází v polovině. Lze hrubě odhadnout produkci obdobnou jako v loňském roce okolo 6500 t.

Kvalita chmele z pohledu obsahu alfa hořkých látek se odhaduje na nižší. Tuto skutečnost ovlivnil hlavně průběh počasí. Dle dynamiky tvorby alfa hořkých látek ve sledovaných lokalitách Chmelařským institutem s.r.o se zdá být alfa oproti loňsku nižší. „Zásadní ale zůstává schopnost českého chmelařství naplnit veškeré smlouvy“, uvedl Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele.

V uplynulých několika letech došlo také díky Programu rozvoje venkova i díky podporám Mze pro sadbu chmele k realizaci řady projektů v oblasti výstavby chmelnic, výsadby chmele a výstavbě a vývoji doprovodných technologií. Tyto programy pak vhodně doplnily investice pěstitelů a společně pak vedou k vyšší produktivitě pěstování a česání chmele. Velká část těchto projektů byla následně realizována ve spolupráci se závody Mechanizace a Služeb podniku CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec.

„V zájmu pěstitelů chmele je, aby tyto programy dále pokračovaly a nastavený trend zvýšených investic do oboru chmelařství pokračoval. Pro udržení konkurenceschopnosti do dalších let je nutné hledat stále cesty k udržení jednak vysoké kvality českého chmele a dále k úspoře nákladů.“ uvedl Zdeněk Rosa, předseda družstva.

Závody CHMELAŘSTVÍ, družstva Žatec jsou v centru dění také v probíhající sklizni chmele, protože závod Mechanizace se stará o nepřetržitý servis česacích strojů, sušáren a lisů v probíhající sklizni a závod Žatecký chmel zajišťuje uskladnění chmele ve svých skladech v Žatci a v moravských Tršicích. V rámci skladování chmele dochází k postupné obměně tradičních žoků za hranolové obaly.

Naplno také pracují laboratoře družstva. V Žatci má družstvo dvě linky pro zpracování chmele do chmelových granulí, které plánují zahájení provozu v polovině září.

Celková produkce chmele v ČR od roku 2001 (t)

* odhad; ŽPČ = Žatecký poloraný červeňák

Podstatná část chmele z České republiky je vyvážena (cca 80%), proto vliv kurzu na vývoj ekonomiky českého chmelařství je zásadní. Dalším zásadním aspektem pro konkurenceschopnost a udržení oboru chmelařství jsou národní doplňkové platby TOP-Up.

Plocha chmele v České republice 2010 v porovnání s rokem 2009

Celková registrovaná plocha v ČR je 6414 ha. Z toho je 81 % ploch produkčních, tedy těch na kterých v letošním roce pěstují chmelaři své „zelené zlato“.

Vývoj ploch chmele v ČR od roku 2001 (ha)

„Jak je výše uvedeno, český chmel je převážně exportní komoditou. Pivovarskému průmyslu se v poslední době nevede příliš dobře, výroba stagnuje, v tradičních pivovarských zemích spíše klesá. To znamená, že i spotřeba chmele je téměř konstantní. V případě očekávané nadprůměrné sklizni v ČR, ale i v ostatních pěstitelských zemích již minimálně druhý rok po sobě bude velmi obtížné část letošní sklizně umístit na trhu. Na konkrétnější informace je ještě příliš brzy, neznáme konečné výsledky sklizně ani u nás, ani ve světě.“, uvedl Pavel Šponer, prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR.