Za rok 2014 dosáhl export českého chmele téměř 1 mld. Kč

::: České obchodní firmy v roce 2014 vyvezly celkem 4.064 tun chmele. :::
::: Hodnota vývozu dosáhla téměř jedné miliardy korun. :::
::: Největšími odběrateli zůstávají nadále Japonsko následované Německem, Čínou a Ruskem. :::
::: Export mimo EU činil 72 %. :::
::: Do Japonska a Číny bylo vyvezeno přes 2 tisíce tun. :::
::: Vývoz českého chmele zůstává důležitou položkou českého agrárního zahraničního obchodu. :::

Chmel je nepochybně důležitou položkou agrárního zahraničního obchodu ČR. V kalendářním roce 2014 bylo vyvezeno do zahraničí celkem 4.064 tun chmele v hodnotě 911 mil. Kč. Tento výsledek představuje patnáctiletý průměr. Vyplývá to z dostupné statistiky ČSÚ. Z tohoto množství představují 75 % produkty zpracované ve formě pelet (granulí). Zbylá část byla vyvezena ve formě sušeného lisovaného chmele. Ten je velmi často v zahraničí dále zpracováván. Téměř tři čtvrtiny celkového exportu směřovalo mimo EU. Nejvíce do Japonska, Číny, Ruska a Vietnamu. V rámci EU 28 pak do Německa, Belgie a na Slovensko. Zajímavostí jsou země Angola, Turkmenistán, Indie, Filipíny, Libanon a Kambodža.

"Za meziročním nárůstem výše a hodnoty vývozu chmele lze vidět nejen příznivější sklizeň v roce 2013 a oživení trhu, ale také vliv kurzu české koruny vůči euru. Na druhou stranu je korektní uvést, že tentýž kurz také zvyšuje pěstitelům náklady na jeho pěstování," upřesňuje Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele České republiky.

Přestože se dovoz zahraničního chmele do České republiky za posledních patnáct let snížil, stále přetrvává významná část dovážených produktů ve formě extraktu, který obsahuje pouze hořkou složku. Nejvíce chmelového extraktu bylo dovezeno z Německa. Část dovezeného chmele v hlávkové formě, například ze Slovenska, je v tuzemsku jen zpracovávána. Vzhledem k trendu netradičních typů piv (ALE, IPA) se zvýšil také dovoz z USA.

Zahraniční obchod chmelem dosáhl kladného salda ve výši 750 mil. Kč. Pěstování chmele zmírnilo loňský záporný výsledek v bilanci agrárního zahraničního obchodu ČR a tím podpořilo českou ekonomiku.

Česká republika má od roku 2007 zapsáno chráněné označení původu "Žatecký chmel" v rejstříku EU. Právě "Chráněné označení původu (CHOP)" získal český chmel jako první ve chmelařském oboru v EU. Více informací o označení lze nalézt na www.zateckychmel.eu. "Žatecký chmel není ve své jedinečné kvalitě možné pěstovat kdekoliv na světě, aniž by ztratil některé ze svých parametrů. Proto bude stále předmětem různých pokusů o falsifikace. Zápis chráněného označení původu byl z naší strany již jen logický krok," uvádí Michal Kovařík.

Ministerstvo zemědělství posiluje aktivitu v oblasti proexportní politiky. Významnými komoditami, které mají úspěch a reprezentují naši zemi ve světě, je právě pivo a chmel.

Český chmel byl na počátku března k vidění na stánku Ministerstva zemědělství při veletrhu Foodex Japan v Tokiu. V polovině dubna byly české odrůdy prezentovány na významném americkém setkání pivovarů Craft Brewers Conference v Portlandu největší českou obchodní společností Bohemia Hop a.s. a Svazem pěstitelů chmele. Český chmel se navrací do receptur zámořských pivovarů. Žatecký poloraný červeňák je v desítce nejpoužívanějších odrůd v USA jediný zástupce evropských. Svaz pěstitelů chmele a české obchodní firmy budou rovněž vystavovat na podzimním nápojovém veletrhu BrauBeviale v Německu. Nad expozicí Svazu pěstitelů chmele převzal záštitu ministr zemědělství Marian Jurečka. "To, že jsou české odrůdy vhodné i do typických stylů amerických piv malých pivovarů jsme se přesvědčili na loňském ročníku tohoto prestižního veletrhu," dodává Kovařík.

TOP 10 destinací českého chmele roku 2014

1.    Japonsko – 1.267 t
2.    Německo – 940 t
3.    Čína – 872 t
4.    Rusko – 361 t
5.    Vietnam – 135 t
6.    Belgie –  96 t
7.    Ukrajina – 44 t
8.    Peru –37 t
9.    Slovensko – 35 t
10.    USA - 34 t

Čeští pěstitelé chmele vloni dosáhli dobrých výnosů
Po výnosově podprůměrném roce 2012 a průměrném roce 2013, představoval loňský rok pro producenty chmele příznivější sezónu. Celkem bylo vypěstováno 6.202 tun chmele na 4.460 ha chmelnic.

"Naší snahou je reagovat na rostoucí poptávku po aromatickém chmelu, tj. zvyšovat plochu chmelnic, intenzitu pěstování a tím navrátit oboru stabilitu a růst. Pozitivní vývoj je zřejmý z loňského zájmu pěstitelů o sadbu chmele. Rozvoj pěstování chmele vyžaduje nemalé investice nejen do porostů a konstrukcí chmelnic, ale také do výrobních technologií  a v neposlední řadě do pracovní síly. Důležité je zvládnout zpracování a obchodování chmele zejména v období zvýšené produkce,“ upozorňuje Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Pěstitelé chmele v současnosti s napětím vzhlížejí k Ministerstvu zemědělství a k finalizaci nové Společné zemědělské politiky. Zejména k podpoře prostřednictvím Programu rozvoje venkova. "Speciální komodita chmel musí být výrazně podpořena v rámci investičních opatření. Vždyť jen stáří konstrukcí nezbytných pro pěstování chmele je bohužel z 67 % starších dvaceti let. Podobně jsou na tom i česací stroje a sušárny, byť průběžně modernizované,"  uzavírá situaci Kovařík.