Tisková zpráva - 17. 9. 2015 Tisk

Sucho významně snížilo úrodu chmele

 

Sklizňová výměra chmele v letošním roce ve výši 4.622 ha.
Obnova a výsadba chmele proběhla na 430 ha, tj. 9,3 % plochy.
Druhým rokem zaznamenán nárůst celkové plochy chmelnic.
Sucho a vysoké teploty v letních měsících výrazně snížily produkci.
Pokles produkce oproti loňsku ve výši přibližně 35 %.
Podprůměrný obsah alfa hořkých látek.


Většina pěstitelů chmele ukončila sklizeň a sčítá škody způsobené nebývalým suchem. Kombinace několikatýdenního sucha a současně vysokých teplot se znatelně odrazí ve výši sklizeného chmele.

 

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je letošní sklizňová plocha chmele 4.622 ha. "Zájem pěstitelů investovat a obnovovat plochy chmele se odráží v nárůstu celkové výměry. V letošním roce je sklizňová plocha vyšší o 162 ha. Důvodem zvyšování celkové výměry chmele je potřeba reagovat na současnou velkou a neuspokojenou poptávku po aromatickém chmelu a stabilizovat produkci", uvádí Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky.

 

I přes nárůst o 300 ha za poslední dva roky je sklizňová plocha chmele v České republice o 1.500 ha nižší v porovnání se stavem v roce 2000. Nadále zůstává cílem Svazu pěstitelů chmele navrátit výměru na úroveň pěti tisíc hektarů. K vyššímu procentu obnovy přispívá také podpůrný nástroj ze strany Ministerstva zemědělství. Z celkové obnovy a výsadby 430 ha pro letošní sezónu zaujímá nejrozšířenější odrůda Žatecký poloraný červeňák podstatnou část, a to 373 ha. Tato jemná aromatická odrůda dosahuje 87,3 % celkové výměry chmele v České republice.

 


Předběžné výsledky sklizně chmele
Přestože oficiální výsledky sklizně budou známé až ke konci roku, lze už nyní odhadnout výrazný pokles celkové produkce chmele. Hlávky chmele byly výrazně menší a také se s potížemi česaly. Sucho a horko velmi zredukovalo i množství hlávek na révě. To vše pěstitelé pociťují na celkovém výnosu. Těsně před sklizní spadlo na Moravě 10 ha chmelnic. "Celková produkce chmele bude přibližně o 35 % nižší v porovnání s rokem 2014. V ČR je většina plochy osázená poloranou odrůdou Žatecký poloraný červeňák, na které se dopady průběhu vysokých teplot a sucha projevily nejvíce," odhaduje úrodu Hejda. U chmelu se hodnotí také kvalita z pohledu obsahu alfa hořkých látek. Chmel od pěstitelů je ihned po sklizni přesouván do centrálních chlazených skladů, kde probíhá řada vstupních analýz a následně zpracování chmele. "Bohužel, i v tomto parametru nám příroda moc nepomohla. Obsah alfa hořkých kyselin bude podprůměrný, u jemné aromatické odrůdy očekáváme hodnoty mezi 2,2 - 2,4, %," dodává Hejda. Dlouhodobý průměr se u Žateckého poloraného červeňáku pohybuje okolo 3,4 %.

 

Vzhledem k předchozím nízkým sklizním 2012 a 2013 jsou smlouvy s pěstiteli uzavřeny na maximální možné množství. V této situaci se dá očekávat nižší a u některých pěstitelů výrazně nižší plnění smluv. Zároveň nebude k dispozici volný chmel, který by tyto výpadky vyrovnal.

 

Nejvíce postiženi touto situací jsou samotní pěstitelé chmele, kteří očekávají propad tržeb ve výši 300 - 350 mil. Kč. Postiženy budou i další články řetězce, tedy obchodní firmy a zpracovatelé chmele. Pro pěstitele je to po celoroční práci a snaze o maximální kvalitu velmi těžká situace. Je to velmi nepříznivý výpadek tržeb v době, kdy se čeští pěstitelé chmele snaží vysoce investovat do obnovy technologií a nárůstu ploch chmele směrem k 5.000 ha. "Chceme jednat s Ministerstvem zemědělství o možnostech pomoci pěstitelům chmele v tomto extrémním roce. V současnosti nemáme vhodný nástroj, který by takové situace řešil. Některé podniky mohou mít i existenční problémy," upozorňuje Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele. Současně je nutné řešit otázku hospodaření s vodou. Ve chmelařských regionech, které spadají z převážné části do suchých oblastí, např. Žatecko, Rakovnicko, je nutné hledat zdroje vody a vodu mimo vegetační období také zadržovat. "V souvislosti s letošním extrémním suchem se o nutnosti komplexního řešení vody často mluví. Snad to pod tíhou každodenních starostí a příprav na další sezónu neutichne jako v minulosti a odpovědné osoby vyslyší naše dlouhodobé volání," dodává Kovařík.

 


Pěstování chmele ze světového pohledu
Světová sklizňová plocha chmele je pro rok 2015 odhadována Ekonomickou komisí Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele (I.H.G.C) na přibližně 50.478 ha. Odhad sklizně se vzhledem k počasí pohybuje okolo 90.000 tun chmele. Celková produkce alfa hořkých látek pak 8.700 tun. "Díky suchu a vysokým teplotám se očekává propad sklizně chmele ve všech evropských chmelařských oblastech, jen Německo odhaduje celkový propad o 27 %, U aromatických odrůd dokonce 30 až 45 %. Situace je v Evropě i v ČR rozdílná podle odrůd," uvádí Zdeněk Rosa, viceprezident Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele a předseda CHMELAŘSTVÍ, družstva Žatec. Aromatický chmel je pěstován na téměř dvou třetinách celkové světové plochy. Česká republika je třetí největší pěstitelskou zemí světa a největším producentem jemně aromatického chmele na světě.

 

V předešlém roce 2014 byl chmel pěstován na ploše 47.094 ha. Ročník byl charakteristický nadprůměrnými výnosy zejména v Evropě s celkovou produkcí 95.693 tun chmele. Z toho produkce alfa hořkých látek dosáhla 9.395 tun. Aromatický chmel byl pěstován na necelých 60 % plochy.


Významné ocenění pro české pěstitele
Na 55. mezinárodním kongresu v Německu, který se konal na konci letošního července, byl čtyřem osobnostem českého chmelařství udělen světový chmelařský řád. Za zásluhy o rozvoj českého a světového chmelařství obdrželi toto významné ocenění pan František Pázler ze chmelařského střediska ve Vinařicích, Ing. Zbyněk Polívka ze společnosti LUPOFYT s.r.o se sídlem v Chrášťanech, Ing. Jiří Mašek ze společnosti ZEPOS a.s. v Radovesicích a Ing. Vlastimil Nedvěd ze společnosti TOP-HOP s.r.o.

 

 

Kompletní tisková zpráva s grafy zde