FAQ Tisk
  • V roce 2023 se chmel v České republice pěstoval na 4 860 hektarech.
  • V roce 2023 se v České republice vypěstovalo 6 997 tun chmele.
  • Chmel se pěstuje ve třech chmelařských oblastech - Žatecko, Úštěcko a Tršicko.
  • Chmel v České republice v roce 2023 pěstovalo 122 pěstitelů.
  • Chmel se pěstoval a sklízel v roce 2023 z 99 katastrů.
  • V roce 2023 byla Česká republika největším producentem jemného aromatického chmele na světě, druhým nějvětším proucentem chmele v EU a třetí největší pěstitelskou zemí na světě.
  • Žatecký poloraný červeňák je druhou nejrozšířenější odrůdou chmele na světě.
  • První zpráva o chmelu na českému území se objevila v 8. století.
  • V roce 1929 byla ČSR se 17 264 ha největším producentem chmele na světě.
  • První objednávka z Japonska na český chmel přišla v roce 1905.
  • V roce 2007 bylo do rejstříku zeměpisných označení zapsáno chráněnné označení původu Žatecký chmel.
  • Japonsko je dlouhodobě významným odběratelem českého chmele.
  • Mezi další významné odběratele patří např. Čína, Německo, Rusko, Belgie, USA nebo Itálie.
  • Na 1 ha plochy je potřeba přibližně 50 kilometrů drátku (tj. cca. 230 000 km na plochu chmele v ČR).
  • Na 1 ha je až 3 333 rostlin chmele (v závislosti na odrůdě a sponu).
  • Na jeden půllitr tradičního českého ležáku jsou potřeba 3-8 hlávek žateckého chmele v závislosti na sklizni a obsahu alfa hořkých látek.
  • Slovo "červeňák" v názvu žateckého chmele má původ v barvě révy.
  • Chmel je trvalá rostlina, která může být na stanovišti až 30 let.
  • Chmelová konstrukce je vysoká 7,5 m.
  • Celková produkce České republiky v roce 2023 byla usušena a slisována do téměř 140 tis. hranolů.
  • Nejvyšší sklad a balírna chmele na světě měřící 60 m se nachází v Žatci.
  • Chmelařské muzeum v Žatci je se 4.000 m2 největší expozicí svého druhu na světě.
  • Chmelařské muzeum v Žatci sídlí v původních chmelařských budovách (sklady, balírny).
  • Žatec a krajina žateckého chmele byla v roce 2023 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.